Šalingrad - město plné šalin a rozkopané stejně jako za války.

Tak na tento příměr si každé léto vzpomene každý z obyvatel Brna. (Šalina - tramvaj, grad viz Stalingrad - obléhané město za 2.sv. války a téměř zničené). 

Každý rok v létě se pravidelně mění ulice města ve stanoviště. Z města mizící přespolní študáci, rodinky s dětmi a teplé počasí nahrávající zemním pracem jsou asi hlavními důvody. Na každoroční změny v dopravě si tak zvykají ti co ve městě zůstávají. Letošní rok se však staveniště rozrostla kolem města jako kruhová hradba. Žabiny, Mendlák, Dornych, Horákové  a teď čerstvě i Provazníkova.

Vodaři, plynaři, dopravní podnik, silničáři a další využívají teplé dny k obnově svých majetků aby na konci prázdnin mohli říci hotovo. Co je však zarážející, je pracovní doba. Pomineme- li technologické pauzy např. na vytvrdnutí betonu, asfaltu, tak je i tak mnoho stavenišť je o sobotách a nedělích opuštěno, ve všední dny se pracuje max do 15 hodin. Přitom každá výluka dopravy , změna tras je zátěží nejen pro dopravce, ale i pro cestující a i pro ulice, kudy přesunutá doprava funguje.

Proč už konečně se souhlasem k opravě, výkopovým pracem atd. se nevydává i podmínka s dvousměným provozem na staveništi, s víkendovými pracemi.  Každé zkrácení prací by přineslo klid do změněného rytmu města.